Je stále možné se přihlásit do II. výzvy a odletět do světa již prvního dubna.

Aktuálně byla vyhlášena III. výzva (odlet od 1.7.), která stojí za zvážení:

• pro plno českých firem (nebo zahraničních firem s dceřinou společností v ČR, vždy však se sídlem či provozovnou mimo Prahu) může být zajímavé vyrazit na 3 až 6 měsíců do zahraničí,
• historická úspěšnost akceptace přihlášek je téměř 50 %,
• programu je dokonce možné se účastnit vícekrátů,
• v rámci programu získáte předletové 4 denní školení, kontakty v místě stáže, kancelář až na 6 měs. a proplacení dalších nákladů v místě (letenka, školení, právní náklady, mentoři, ..) až 855.000,- tis. Kč.

Podmínky pro přihlášení do programu jsou relativně omezující, nicméně z pohledu startupu by měly být bezproblémové. Program ale není určen pro pražské firmy – avšak můžete změnit své sídlo třeba do Horoměřic Nebo počkat na otevření pražských operačních programů pro podporu inovativných firem – těch bychom se měli dočkat do konce letošního roku.

Tisková zpráva CzechInvestu k vyhlášení III. výzvy:

Vážený pane, Vážená paní,

CzechInvest ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu vyhlásil již III. výzvu do projektu CzechAccelerator 2011-2014, který je určen pro malé a střední technologické firmy.

Cílem projektu je pomocí poradenských služeb zaměřených především na rozvoj manažerských zkušeností a posílení marketingových schopností, podpořit rozvoj inovativních českých firem na vyspělých zahraničních trzích. Součástí poskytovaného poradenství je podpora v procesu získávání financování formou business angels či rizikového kapitálu, snadný přístup k potenciálním strategickým partnerům, špičkovým poradcům či účast na networkingových akcí a seminářích s investory.

Projekt je realizován v rámci Operačního programu Podnikání a inovace 2007 – 2013 (OPPI), programu podpory Poradentství prioritní osy 6 „Služby pro rozvoj podnikání“.

Projektu se dosud zúčastnilo 13 firem, 3 z nich už dokonce opakovaně.

V aktuální výzvě je možné se hlásit do následujících destinací:

1. na západním pobřeží USA najdou uplatnění především firmy se zaměřením  na IT, life sciences a nanotechnologie. V Silicon Valley, kde se akcelerátor nachází,  je největší světová koncentrace venture kapitálových fondů a know-how v oblasti IT. Svá sídla nebo klíčová vývojová centra mají v této oblasti i nejvýznamnější IT firmy světa jako Google, Sun Microsystems, Oracle nebo Microsoft. Partnerem projektu je inkubátor US Market Access Center (http://www.usmarketaccess.com).
2. Pro firmy podnikající v life sciences, zdravotnické technice či biotechnologiích je vhodný akcelerátor na východním pobřeží USA v Bostonu, Massachusetts. Zdejší oborová asociace biotechnologického průmyslu je nejstarší svého druhu na světě a přes 2/3 jejích členů (z cca 600) podniká přímo v oboru. Další výhodou je místní podněcující univerzitní a akademické prostředí (MIT, Harvard, Bostonská Univerzita) či Massachusetts Institute of Technology a Cambridge Innovation Center, kteří se podílejí na vývoji a podpoře nových projektů. Partnerem projektu je poradenská společnost MassGlobal Partners (http://www.massglobalpartners.com), firmy sídlí v prostorách Cambridge Innovation Center (www.cictr.com).
3. V Singapuru mohou najít nové příležitosti k rozvoji podnikání zejména inovativní firmy z oblastí ICT, biotechnologií a life sciences. Business accelerator Expara IDM Ventures Pte. Ltd. (EIDMV) v Singapuru poskytuje poradenství pro start-up společnosti a spolupracuje s fondy rizikového kapitálu, business angels, výzkumnými ústavy i vládními agenturami. Více na www.expara.com.
4. Izrael patří k technologicky nejvyspělejším zemím v biotechnologiích a informačních a komunikačních technologiích. Firmám zde pomáhá The Trendlines Group Ltd. (www.trendlines.com).  Jeho součástí jsou inkubátor zaměřený na zdravotnická zařízení, biotechnologie a farmacii – Misgav Venture Accelerator a inkubátor zaměřený na čisté technologie – Mofet Venture Accelerator.
5. Švýcarsko je otevřeno firmám z oblastí biotechnologií, life sciences, čistých technologií a přesného strojírenství. Švýcarský Technopark Zürich Foundation už od roku 1988 poskytuje pro inovativní a technologicky orientované společnosti prostory, financování prostřednictvím soukromých fondů a pomáhá přenášet znalosti z výzkumu na obchodní trh. Hostí více než 250 high-tech společností, poskytovatelů služeb, výzkumníků a vysokoškolských institucí. Více na www.technopark.ch.

Přihlášky je možné podávat na adresu accelerator@czechinvest.org nejpozději do 22. 4. 2012.

Podrobnější informace o projektu, podmínkách účasti, požadavcích, podpoře a způsobilých výdajích naleznete v příloze nebo na internetových stránkách www.czechaccelerator.cz.

S pozdravem,

Ing. Markéta Havlová
Projektová manažerka pro program CzechAccelerator
Odbor podpory investičních projektů
Agentura pro podporu podnikání a investic – CzechInvest

Štěpánská 15
120 00 Praha 2
Tel:  +420 296 342 576
E-mail:  marketa.havlova@czechinvest.org
www.czechinvest.org

Přihlášky do programu CzechAccelerator.

1. co říkáte: “Twitter pitch” – velmi stručný popis problému který chcete řešit/řešíte a způsobu jak ho chcete řešit.
2. na co budete možná dotázáni:
   1. Na jaké zákazníky cílíte? (Kolik jich je, B2B či B2S, geografické/socio-demografické a jiné rozdělení, ..)
   2. Jak se o vás dozví / jak budete prodávat? (Marketing a distribuce: online, obchodní zástupci, frenčíza, partneři, ..)
3. na co často dotázáni nebudete, ale o to je to důležitější:
   1. Proč to vlastně děláte, jakou máte motivaci?
   2. Kde by ta firma měla za dva roky být abyste byli spokojeni? (Vč. finančních výsledků)
   3. Jaké máte vy osobně předpoklady k tomu, abyste to právě vy zrealizovali? (Byznys většinou nefunguje kvůli lidem, ne kvůli špatnému nápadu.)
   4. Mátě nějakou konkurenční výhodu, abyste neměli za pár týdnů x dalších kopírovatelů?

Jasně, mohli bychom sem připsat plno dalších otázek (např. Jde o škálovatelný byznys? Jak se odlišíte od konkurence? atp.), ale výše uvedené považuji za opravdový základ. Nebo Vám tam něco chybí?

PS: Výše uvedená příprava se Vám může hodit např. na dubnový pražský StartupWeekend.

Postupem času se mi to zformovalo do níže uvedené podoby. Ale upravuji to pořád, podle toho jak diskutuji různé problémy s různými lidmi a ti mi rozšiřují obzory.

Pokud jste líní číst, vystačíte si jen s prvním bodem.

1. Uzákonění vyrovnaného rozpočtu, ideálně přímo v ústavě (viz Švýcarsko). Pak by už “nikdy” žádná strana nemohla populisticky lákat (uplácet) voliče za dluhy, které budou splácet naše děti.
2. Vláda odborníků – ANO. Řídit mají lidé, kteří oboru opravdu rozumí a na své pozice se dostanou přes veřejné výběrové řízení.
3. Zpracování dlouhodobé strategie ČR (tak, aby se tu věci neměnily i několikrát ročně podle toho jaký je zrovna ministr u kormidla)
4. Veřejné výběrové řízení státních zakázek formou Holandské aukce vč. zveřejnění kompletních smluv na internetu.
5. Omezení přerozdělování (dotací) – smluvní vyvázání z nutnosti odvádět příspěvky do EU a přestat od EU žádat dotace
6. Zrušit akcie na doručitele? NE. Ale pokud taková firma bude chtít pracovat pro stát, bude muset svou majetkovou strukturu podrobně odkrýt.
7. Zakázání offshore společností – NE. To že 49 z top 50ti českých firem daní mimo ČR je hezký barometr, který je užitečné sledovat. Je třeba měnit prostředí pro všechny podnikatele, ne provádět represe na těch pár, co mají znalosti a finance na to svou “nasranost” na zadlužování a rozkrádání ČR řešit změnou firemní struktury.
8. Možnost vyžádat si doložení nabytí majetku (když si např. někdo koupí drahý dům a posledních x let “danil nulu”)
9. Podpora začínajících inovativních firema soukromých investic – ne dotacemi (viz např. státní SeedFond 1.3 mld), ale odstraňováním byrokratických bariér = rovnou podporou pro všechny firmy. Např.:
   1. založení firmy přes internet do druhého dne, bez nutnosti použít notáře
   2. zásadní snížení poplatku za založení firmy
   3. elektronický obchodní rejstřík (např. pro změnu sídla atp.)
   4. kontaktní místa pro podporu začínajících firem (internet plus např. regionální kanceláře CzechInvestu)
   5. pokud podporovat investice, tak daňovým zvýhodněním
   6. velmi rychlá vymahatelnost práva
   7. ošetření nedostatků v českém autorském zákoně
   8. změny zákonů pouze jednou ročně k 1.1.
   9. podporovat centra transferu znalostí při univerzitách
   10. zjednodušit zaměstnávání, propouštění, krátkodobé úvazky
   11. …
10. Vzdělávání “finanční gramotnosti” od základních škol. Vysvětlovat, že žít na dluh nemůže dlouhodobě jednotlivec, rodina ani stát.

    Na základě diskuze přidávám další bod “pod čarou”:

11. Finanční a trestní zodpovědnost úředníků i politiků

Všechno ostatní jsou už věci podružné či detailní (přidat více učitelům nebo lékařům, platit za recept 30 nebo 60 nebo nic..). Už prosadit výše uvedené, z čehož většina už funguje (Německo, Anglie, Estonsko, Finsko, Izrael, Nizozemí, ..) zabere několik let.

Mnoho z těch bodů je možné nalézt např. v programu www.svobodni.cz nebo www.obcanecz.cz.

Ale teprve teď je na scéně subjekt, který má velkou šanci to opravdu prosadit a tak jsem jim včera, na prvním setkání “pražské buňky”, řekl své ANO. Atmosféra byla chvílemi opravdu vzrušující. Tuším, jak asi se mohli cítit lidé formující Občanském Fórum – poháněni vpřed nasraností a zároveň vizí lepších času pro nás i naše děti.

Nyní se bude pracovat na programovém prohlášení, které by mělo být nejpozději v létě. A. Babiš plánuje, že do voleb se půjde s konkrétním znění zákonů… tedy žádná hesla, ale konkrétní dokumenty, které si i vy moci přečíst před tím, než se rozhodnete komu dáte svůj hlas. A pokud se náhodou i vy chcete zapojit, zaregistujte se zde. Vy ostatní prostě jen sledujte ANO 2011 na Facebooku nebo mi napište do diskuze, jak si ideální volební program představujete vy.

Jak můžete vidět na webu secondlife.cz, je pořád aktivní a projekt má své fanoušky. Já osobně jsem v “eselku” nebyl už možná tři roky – zhruba v té době skončil hype kolem “prvního virtuálního světa napojeného na reálnou ekonomiku” a v té době skočil i větší byznys kolem toho. To lze vypozorovat i z webu autora SLka www.lindenlab.com – ty tam jsou např. ohromující čísla utracených peněz za posledních 24 hodin nebo aktuální kurz amerického dolaru v poměru s Linden Dollary. Už jen vzpomínat také můžeme na virtuální bankomaty Raiffeisenbanky…

Kde byla chyba

Já jsem od začátku nebyl velkým favoritem pouštět se do SL více než jen jako do průzkumu něčeho nového, o čem bychom měli vědět a případně to využít pro nás nebo naše klienty. Postupem času jsem uměl pojmenovat konkrétní důvody proč si myslím, že tento konkrétní virtuální svět nemá masovou budoucnost. Bylo to jednoduché – špatné technické řešení:

1. tlustý klient – SL se spouštěl samostatným programem, který se musel stáhnout, nainstalovat, dlouho startoval. Měl tuším přes 20MB a třeba jednou měsíčně bylo nutné stáhnout novou aktualizovanou verzi.
2. hardwarově náročná a přesto ošklivá grafika
3. relativně složité ovládání
4. a nakonec to Linden Lab zabíjel, zpočátku občas, později zásadně, svými přetíženými servery; to způsobovalo zasekávání postaviček, dlouhé načítání objektů (nebe, domy, lavičky, …) atp. Takže ti, kteří překonali první tři body, často otrávila dříve či později nepoužitelnost.

Dodnes věřím, že podobný virtuální, lépe řečeno 3D svět má budoucnost. Vizuální komunikace je člověku nepřirozenější. Věřím, že je jen otázka času než nějaký nový lépe udělaný vznikne a pak se snadno rozšíří mezi lidi. Ale musí to mít intuitivnější ovládání a hlavně – musí to být přímo v prohlížeči (ve Flashi, v HTML5, ..). Možná to bude rozšíření nebo dokonce náhrada Facebooku…

Ponaučení

V době, kdy se Martin začal naplno věnovat SLku, já začal ředitelovat Benetu. Beneta měla tenkrát možná 15 lidí,  hezké reference (třeba Generali nebo CzechInvest), certifikaci kvality systému řízení ISO 9001 a další prestižní členství a certifikace, interní vlastní systém pro řízení zakázek, doživotní záruku na software, propracované nabídky, krásné vizitky a špičkové marketingové konzultanty z Mark BBDO.

A Martin? Jediná nabídka SL byla na webu Benety, schovaná tuším někde v sekci “Doplňkové služby”. Takže neměl ani web, ani vizitky, firmu s historií a dokonce ani “mladou a dynamickou firmu”.

A přesto Beneta soutěžila o zakázky s desítkami či stovkami dalších firem v otravných výběrových řízeních, při tom všem úsilí měla pár nových zakázek měsíčně a jemu tak nějak skoro samy padaly objednávky do klína.

Takže kde byl rozdíl?

PRODUKT

Ten zásadní rozdíl byl v tom, že měl inovativní rodukt, který zákazníci chtěli, a zároveň byl jediným dodavatelem v ČR.

(Tím nesnižuji Martinovo roli a schopnosti to celé rozjet, správně komunikovat s novináři atp.)

MARKETING (aneb zase produkt)

Navíc (pravdivé) příběhy o lidech kteří “prodejem vlasů a očí vydělávají statisíce měsíce” nebo o tom jak do SL vstupuje IBM, Microsoft nebo třeba J&T byly zajímavé pro média, která nám tak dělaly reklamu v hodnotě milionů korun zdarma. Však mrkněte na nekompletní seznam: http://secondlife.cz/napsali-o-nas.

Já osobně jsem si z toho odnesl dvě ponaučení:

1. Je fakt dobré dělat něco unikátního (co zároveň zákazníci chtějí)
2. Dobrý produkt se fakt prodává sám (jasně, je třeba jít tomu štěstíčku naproti)

Snažím se to promítnout do všeho, co od té doby dělám.

Dnes jsem se z článku Muži z Hradu porušují ústavu dozvěděl, že americký politolog Michael Novak to definoval trošku lépe:

“Občanská spoolečnost je morální realita pojmově předcházející stát. Autonomní občané se snaží uspokojit své sociální potřeby nejprve vytvářením svých vlastních společenských organizací a na stát se obracejí teprve jako na poslední východisko, když vše ostatní selže.”

V zásadě veškeré přerozdělování (dotace) považuji za neefektivní a pokřivující trh. Náklady na rozdělování dotací spolu s tím, že část z nich “se prostě utratí aby se peníze nemusely vracet” způsobí, že jen část peně zkončí tam kde jsou potřeba. Do doby, dokud nebude náš státní rozpočet v plusu, bychom měli dotace tolerovat jen u strategických oborů kde je nutná soběstačnost.

(To samé se týká důchodů – 2.6 milionu let jsme je nepotřebovali a najednou tu máme důchodovou krizi. Nestačilo by prostě lidem vysvětlit, že si buď musí našetřit nebo se o ně budou starat potomci?)

Nejzajímavější sřípky:

Miroslav Křížek (CzechInvest):

• CI se chystá rozdělit 50M Kč firmám, které chtějí přispět na různé formy ochrany svých duševních práv (získání patentů, užitných vzorů v zahraničí a ČR, průmyslových vzorů a ochranných známek atp.), konkrétně v rámci II. výzvy Projektu na ochranu práv průmyslového vlastnictví. Přijatá firma může získat 40 tis. až 1 mil. Kč. Hlásit se můžete až do 30. 9. 2012. Více info na stránkách CI a
• CI chce vrátit ČR mezi top 20 inovativních států na světě (kde prý byla za první republiky).
• CI společně s ÚPV chtějí prosadit výuku ochrany duševních práv na školách.

Zbyněk Frolík (f. Linet):

• Patenty jsou nejlepší na to, abyste procházeli patentové databáze a inspirovali se, kam jde vaše konkurence a váš obor. Spoustě českým firmám otevře snaha o registraci patentů či ochranných vzorů oči – zjistí, že jsou několikátí v řadě a nemají v ruce nic vyjímečného. Pak se mohou poučit a za dva roky být na opravdu první.
• Velmi rychlé obory nemá často smysl chránit – jakmile se dostanete do sporu, trvá min. pět let než se to vyřeší a zaregistruje – v té době
• Patentové spory v USA nejdou pod 1 mil. USD.
• Za patentovou ochranu utratíme kolem 10M CZK ročně.
• Jakmile konkurence zkopíruje váš patent a jen drobně to změní, je to velmi těžce vymahatelné.
• Když si patentový návrh napíšete sami, budete se divit, jaktože nebyl zapsán nebo jaktože vás neochránil. Když si zaplatíte patentového právníka, budete se divit jak je drahý. Patentoví právníci jsou ti nejdražší právníci na světě. Pod 400 USD/hod. na hodinu nejdou.
• Velké společnosti se s vámi budou soudit z principu, aby vás zastrašili a ekonomicky vyčerpali, i když třeba za 7 let prohrajou – ale to vaše firma už nemusí existovat.
• Nejlepší ochrana je buď to nikomu neříkat (viz recept na Becherovku) – nebo průběžně zveřejňovat třeba v novinách, aby všichni věděli že je to váš nápad.

Z prezentací ÚPV:

• upozorňují na spoustu e-learningových kurzů k ochraně duševního vlastnictví: https://e-courses.epo.org/
• na svém webu naleznete hned na homepage odkazy na všechny databáze
• zdůrazňují, že celá problematika je velmi složitá
• připravují seminář přímo pro startupy – budeme Vás informovat, sledujte TechHub na Facebooku či na Twitteru.

A co startupy?

Relativně často se setkávám s tím, že startupy nechtějí o svých projektech mluvit, byť se to zlepšuje. Jak řekl Jon Bradford z akcelelerátoru Sprinboard na pražské konferenci Fail Stories (info a videozáznam): People don’t drinks enough coffee. O svém nápadu naopak potřebujete mluvit ještě předtím, než se do něj pustíte. Nemusíte to hned vytroubit veřejně na internetu, ale proberte to se zkušenými podnikateli, investory, s potenciálními společníky, zaměstnaci a hlavně zákazníky. Tak budete mít velkou šanci, že ušetříte několik měsíců nebo let života realizací projektu s malým potenciálem… nebo zajímavého projektu, na který prostě nemáte schopnosti.

Bylo řečeno už mockrát, že nápad nemá žádnou cenu, ve stejnou chvíli na něm téměř jistě někde na světě pracují již další lidi. Rozhoduje jen a jen exekuce.

Související články:

• Why your idea for an internet start-up will NOT get stolen
• Ivan Pilný: Nebojte se zveřejnit svůj geniální podnikatelský nápad

O svém projektu můžete promluvit a získat zpětnou vazbu od ostatních podnikatelů třeba:

1. na akci OpenPitch, kterou plánujeme párkrát do roka zorganizovat, první byla koncem minulého roku v novém Googlácké kanceláři;
2. na připravovaném pražském StartupWeekendu, který bude zřejmě koncem února na ČVUT

Pokud máte další tipy, napište je prosím do komentářů.

Takže co je třeba udělat:

Poslat co nejrychleji na web nějakou (resp. ne nějakou, ale cílenou) návštěvnost a vyhodnotit, jak se návštěvníci na webu chovají.

V této fázi si klidně můžete dovolit návštěvníky kupovat. A nejen že kupovat, ale klidně i za takovou cenu, která pro vás není dlouhodobě rentabilní.

Tzn. např. kupovat jednoho zákazníka za 500,- Kč (což může být např. při ceně prokliku 5,- Kč a konverzi 1% – pro jednoduchost nepočítám náklady na správu kampaně, ale pozor – ty mohou být u malých kampaní až 50% nákladů) i když na jednom zákazníkovi máte marži třeba 300,- Kč (což může být třeba 100,- Kč měsíčně pokud chcete po svém marketingu tříměsíční návratnost a zároveň víte, že ti zákazníci u vás min. tři měsíce vydrží).

Konkrétní kroky:

1. Prověřte, jak je váš web indexován Googlem (nechte si vyhledat “site:vasweb.com”)
2. Přidejte svůj web do Google Webmaster Tools – pomůže Vám to k rozšířeným výsledkům v Google Analytics a k rozpoznání možných problémů s indexací, zobrazit různé statistiky aj.
3. Odhalte základní chyby webu -  zaplaťte si např. 3 uživatelské testy na www.usertesting.com. Stojí to pakatel a za pár hodin máte výsledky (textové poznámky i audio-video). Testování můžete předtím udělat i s nějakým známým, pokud plusmínus odpovídá cílové skupině.
4. Na všechny stránky přidejte Google Analytics.
5. Propojte Google Analytics s Google AdWords.
6. Na konverzní stránky (např. registrace uživatele, objednávka) vložte konverzní kód (ručně v AdWords nebo tamtéž importem z Analytics)
7. Nasaďte nástroje na single user mouse tracking, např. v luckyorange (14dní trial 100 záznamů, pak od 7 USD), Mouse Eye Tracking, Mouseflow (100 záznamů ve free verzi, pak od 10 EUR),  CrazyEgg (30 dní trial, pak do 9 USD) nebo nejdražší ale asi nejlepší ClickTale.
8. Nasaďte nástroj pro sběr zpětné vazby, buď přes formulář GetSatisfaction nebo lépe přes nějaký live chat, který umí live tracking návštěvníků (můžete se sami podívat na to co zrovna který návštěvník dělá a vyzvat ho k chatu). Mrkněte na LivePerson či slovenský Live Agent.
9. Pošlete na web  stovek cílených návštěv – udělejte si sami velmi přesně cílenou reklamu, např. v Google AdWords. Třeba jen na pár klíčových slov, které ale co nejpřesněji určují návštěvníky, kteří opravdu hledají vaši službu.  Vytvořte cca 3 varianty inzerátu. Denní rozpočet dejte cca na 500,- Kč, tzn. omezte počet návštěvníků denně na cca 100-250 -> abyste moc neutráceli a zároveň měli trochu statisticky vypovídající data. Při zadávání klíčových slov dejte pozor na vícesmyslná slova, synonyma a volnou shodu. Třeba ve streamhostingu nám na začátku volná shoda na klíčová slova “live streaming” zajistila opravdu spoustu návštěv, bohužel zcela nerelevantních – protože spousta lidí hledá spojení typu “fifa live streaming” atp., což nás při definici kampaně nenapadlo. Naštestí špatně nastavenou kampaň rychle odhalíte (a máte určený max. denní rozpočet ).
10. Každý den sledujte chování návštěvníků: Min. po dobu tří dnů, než odhalíte základní nedostatky v kampaních a na webu:
    1. Sledujte jaké kampaně a jaké vyhledávací slova jsou nejlepším zdrojem objednávek. Ne nutně musí inzerát s nejvyšší proklikovostí (obecně zdroj nejvyšší návštěvnosti) přinášet nejvíce objednávek. Později můžete přemýšlet nad tím, jak uživatele kteří budou hledat tyto výrazy zaujmout levnější kampaní nebo ideálně přes přirozené vyhledávání (dobře fungují různé FAQ, blogy, videa aj.). Pamatujte: Pro SEO je důležité mít zajímavý obsah, který lidé hledají a následně na něj budou sami odkazovat.
    2. V mouse tracking nástrojích sledujte jak se příchozí návštěvníci na webu orientují – identifikujte co jim dělá problémy a změnte to.
    3. Pokud používáte u svých klíčových slov volnou nebo frázovou shodu (obecně to pro začátek spíše doporučuji), sledujte kombinace klíčových slov, na které Google vaše inzeráty zobrazuje – ty zajímavé můžete přidat do svých klíčových slov a ty nerelvantní vyřadit – buď přes přesnou shodu nebo přes vylučující klíčová slova.

A jak to děláte vy?

Dnes jsme si v rozestavěném TechHubu povídali o CzechAcceleratoru s Markétou Havlovou (projektová manažerka pro program CzechAccelerator) a Honzou Friedem (ředitelem CI pro východní pobřeží USA), kteří jsou společně s Lenkou Kučerovou (ředitelkou CI pro západní pobřeží) jedni z hybatelů CzechAcceleratoru, což je pro změnu jedna z aktivit MPO/CzechInvestu.

Lenku jsem osobně bohužel zatím nepotkal, ale je na ni ze všech stran slyšet jen chvála. Rozhovor z července 2010 najdete na tyinternety.cz. Sama Lenka má ve svém LinkedIn profilu uvedeno “Providing information and organisational support to Czech start-ups” – takže pokud chcete prodávat do USA, jet tam “na výlet” či do nějakého akcelerátoru, rozhodně ji neváhejte kontaktovat – stejně jako Markétu. Jak sami dnes řekli: “Však to děláme z vašich daní “.

CzechAccelerator běží již třetím rokem, původně byly firmám hrazeny jen náklady na kancelářské zázemí. Nově je projekt financován z peněz EU (čti: z našich peněz, jejichž část nám laskavě EU dle jejích vlastních pravidel vrátí), konkrétně z Operačního programu podnikání a inovace. Díky tomu nemohou podporu čerpat firmy se sídlem v Praze (a samozřejmě ani se sídlem mimo ČR), ale ty ostatní zase získají více:

• delší doba pobytu – možno až 6 měs.
• možnost výběru z celkem pěti lokalit ve čtyřech zemích
• předodletové školení
• vyšší max. hranice finanční podpory a rozšíření služeb, které je možné z podpory hradit na až 200. tis. Kč

Rozsáhlejší podpora se týká především doprovodných služeb, jako je poradenství či teoretická příprava před samotnou cestou. „V pilotním kole jsme účastníkům hradili jen pronájem kanceláří a spojených služeb v Silicon Valley. V novém programu budeme hradit i účast na konferencích a školeních a pořízení licencí. Přispějeme rovněž na odborné poradce a částečně budeme hradit i pobyt a dopravu.“

Celý projekt dostal z OPPI přiděleno 65 mil. CZK. Celkově bude celkově podpořeno max. 66 firem, dotace na každou je max. 200 tis. Kč, takže mezi projekty se plánuje rozdělit max. 13 mil. CZK. Někde mi tam hapruje 52 mil.

Zůčastněné projekty v minulosti:

• Pilotní fáze od 2010 do března 2011: 32 přihlášek, vybráno 10 firem: BoldBrick, Cognitive Security a ImageMetry, E&S Software, Dinasys, Kertak Nanotechnology, Devmasters s projektem OnTheRoad, COEX, AdvaICT a COSECT – Computer Security Technologies (nefunkční web, zřejmě přejmenováno na Safetica Technologies).
  CzechAccelerator 2011-2014
• I. výzva, přihlášky do května 2011: 9 přihlášek, vybráno 6 firem: CzechGeeks s aplikací Moredays, SportSoft, Flaveko Trade, Petr Uličný s produktem Mouthmouse, ARKO-Consult a Fibres.
• II. výzva, přihlášky do listopadu 2011: 16 přihlášek, vybráno 10 firem: DAP Services, Elmarco BC, System4u, uLikeIT, Webdevel, NETIUM, Atollon Consulting CZ a další tři firmy již podruhé: CzechGeeks, Petr Uličný, ARKO-Consult.
• III. výzva – bude zveřejněna na jaře 2012

Jak bylo řečeno, během pilotní fáze bylo možné mít “kancelář” ve dvou lokalitách: v USA v Silicon Valley (konkrétně v Plug&Play)  nebo v Bostonu.  Nyní je možné si vybrat z pěti lokalit: Silicon Valley (konkrétně v US Market Access Center), Boston (konkrétně Cambridge Innovation Center), od letošního roku bude možné si kromě USA vybrat i Singapur, Izrael nebo Švýcarsko. Osobně mi tam chybí už jen Estonsko a viděl bych to na hezkou cestu kolem světa

Jaká je šance že bude váš projekt přijat?

V minulosti byla šance na přijetí téměř 50%, protože se moc firem nehlásilo.

Do USA bude v každé výzvě přijato až 6 projektů, do Izraele, Švýcarska a Singapuru až 2 firmy do každého státu, tzn. celkem do každé výzvy až 12 firem. Výzev do USA je celkem 6, do ostatních destinací celkem 5 (otevírají se až v současné době). Teoreticky tak může na zkušenou odletět až 66 firem.

Nezapomeňte, že plno dalších nákladů si budete muset zaplatit ze svého. Např. v Silicon Valley odhaduje Lenka vlastní náklady pro dva lidi na tři měsíce na cca 200 tis. Kč.

Přihlásit se do III. výzvy bude možné na jaře tohoto roku, takže sledujte www.czechaccelerator.cz (nebo samozřejmě TechHub na Twitteru či Facebooku) pro novinky.

Článek uvedu (nepřesnou) citací od Honzy Vaňhary z diskuze, kterou jsme kdysi vedli “o Češích” co přes něj chtějí založit USA nebo offshore firmu:

Také by se dalo říci, že řeší problémy ve zcela opačném pořadí.

Nebo-li jak říká Lukáš Hudeček: “To co se vám chce nejméně udělat je zpravidla to hlavní, co byste udělat měli”. (Nikdo se netěší na to až obejde první zákazníky a oni mu řeknou pravdu do očí. Proto se většina technologických startupů jako první pustí do programování s výmluvou, “že s tím přece nemůžou ven když to ještě neumí to a to..”)

Jasně, je dobré být připraven na budoucnost. Ale připravovat se na něco co nevíte kdy přijde a zda to vůbec přijde (naprostá většina nápadů se v byznys nepromění) je místo toho hlavního, tedy podnikání, hrozná ztráta času. Neřešit věci okolo a věci typu “co by kdyby” zásadně zvyšuje riziko že uspějete.
Jasně, trochu to zvyšuje i riziko že vás občas vás nějaký kostlivec dožene – ale bude to v době, kdy na to budete mít peníze. A čas!

Budete mít peníze na dobré daňové poradce, kteří vám vymyslí tu správnou vlastnickou strukturu. Budete moci zahodit původní spěšně naprogramovaný systém za něco lepšího. Budete si moci zaplatit nejlepší grafiky. Budete mít se třeba čas se starat o vlastní servery, o vlastní kanceláře atd. Ale teď nemáte ani peníze ani čas. A dokud nevyděláváte, táhne vás dopředu jen vlastní vnitřní motivace. Bohužel ta většinou vyprchá dřív, než začnete vydělávat…

A proto:

Soustřeďte se na svůj byznys. Hledejte zákazníky a začněte vydělávat peníze. Většina ostatních věcí se pak přirozeně vyřeší sama.

Stává se to jak u firemní datové schránky tak u osobní. A dokonce od stejného úřadu to občas pošlou do DS občas poštou.

Orgány státní moci mají povinnost dle zákona 300/2008 Sb., § 17 odst .1 :
“Umožňuje-li to povaha dokumentu a má-li fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba zpřístupněnu svou datovou schránku, orgán veřejné moci doručuje dokument této osobě prostřednictvím datové schránky.”

Ale serou na to. Jak se bránit?

Do toho mi nedávno psal právník: “Na základě Vašeho pokynu jsme vyhotovili návrh na nařízení exekuce a oslovili soudního exekutora, s nímž spolupracujeme, aby tento návrh za účelem nařízení výkonu rozhodnutí předložil příslušnému soudu (Obvodní soud pro Prahu 1). Soud má pro nařízení výkonu rozhodnutí ze zákona lhůtu jednoho měsíce, ale s ohledem na skutečnost, že tento soud patří mezi nejvytíženější, upozorňujeme i na možnost, že k nařízení dojde až v řádu měsíců.”

Minulý týden jsem obchodním restříku na P1 zahlédl vtipnou hlášku: “V rámci zkvalitňování služeb jsme pro vás zřídili v přízemí novou recepci. Důrazně vás však žádáme, abyste nevyžadovali od recepční žádné poradenství!.

Politici nedělají svojí práci, řeší kraviny, stát neřídí, setrvačností se řítíme do dluhů v podstatě nesplatitelných.

Už mi to tady v tom kocourkově vážně přestává bavit.

Pokračovat můžete např. zde:

• www.martinkasa.cz/volam-po-trestni-odpovednosti-verejnych-cinit
• twitter.com/#!/tomcuprcz/status/58413837094879232
• www.bbc.co.uk/czech/domesticnews/story/2005/10/051007_cz_second_citizenship_pckg.shtml
• www.podnikanivusa.com/2007/01/07/placeni-zaloh-na-dane-v-usa/
• www.podnikanivusa.com/2010/04/15/47-lidi-v-usa-neplati-zadne-dane/
• www.podnikanivusa.com/2005/12/04/irs-americky-financni-urad/